A HEALTHY LIFE
THATʼS WHAT WE WORK FOR

Žilní mechanismus
Žíly dolních končetin zaujímají v našem organismu specifické postavení. Fungují stejně jako ostatní žíly v našem těle – musí odvést krev z tkání směrem k srdci. Žilní řečiště na dolních končetinách pracuje ve zvláště obtížných podmínkách. Krev odtud teče směrem nahoru proti směru gravitace. Z tohoto důvodu jsou žíly dolních končetin vybaveny specifickými mechanismy, které tok krve usnadňují. Nejdůležitější jsou chlopně, které umožňují jednosměrný tok krve a nedovolí krvi téci zpátky. Dalším důležitým mechanismem je i svalová pumpa, kdy při pohybu dolními končetinami stahy svalů vytlačují krev z nohou směrem k srdci. Vytlačení krve opačným směrem zabraňují zmíněné jednosměrné chlopně.

U každého zdravého člověka rozeznáváme tři typy žil dolních končetin:

• povrchové žíly
• hluboké žíly 
• komunikující žíly (perforátory).

Povrchové žíly jsou uloženy pod kůží. Základ tohoto systému tvoří zpravidla dvě kmenové žíly – velká a malá žíla, zde někdy specificky označované jako safény (vena saphena magna a vena saphena parva). První probíhá po vnitřní straně lýtka a stehna, aby nakonec v třísle vyústila do hluboké stehenní žíly. Druhou můžete najít na zadní straně lýtka.

Žíly hlubokého systému a jejich větve jsou naproti umístěny hluboko mezi svaly. Každou hlavní tepnu přivádějící krev do tkáně provází zároveň stejnojmenná žíla, která krev z tkáně zase odvádí. Hluboký žilní systém odvádí z končetiny až devadesát procent krve ze svalů bérce a stehna. Jeho dokonalá funkce je tedy životně důležitá.

Komunikující žíly jsou spojky mezi oběma zmíněnými systémy. Za obvyklých okolností vedou spojky krev především z povrchu do hloubky.

Diagnostikujeme čtyři základní onemocnění žil dolních končetin:

• chronická žilní nedostatečnost
• křečové žíly
• žilní záněty
• bércové vředy

Chronická žilní nedostatečnost je stav, který vzniká při nedostatečné funkci povrchového i hlubokého žilního řečiště, narušené funkce žilních chlopní apod. Dochází k ní dojít na podkladě vrozené nedostatečnosti chlopní, či na podkladě proběhlé hluboké trombózy žil. Rovněž existující křečové žíly mohou vést k žilní nedostatečnosti. Na druhou stranu platí, že již existující žilní insuficience může vést ke vzniku křečových žil. Mezi druhy chronické žilní nedostatečnosti jsou řazeny i křečové žíly, které mají specifické postavení.

Křečové žíly (též žilní varixy, žilní městky) jsou rozšířené povrchové žíly na dolních končetinách. Dojde k nim buď kvůli přetížení povrchového systému při chronické žilní insuficienci, kdy špatně fungující chlopně ve spojovacích žilách umožní průtok krve z hlubokého systému do povrchového (normálně umožňují jen tok z povrchového systému do hlubokého), což vede k jeho přetížení a rozšíření žil. K podobnému jevu může i při trombóze žil hlubokého systému dolních končetin.
Varixy jsou spíše kosmetickou vadou, nicméně jimi krev protéká obtížněji, hromadí se v nich a to může vést k dalším komplikacím. K dalším projevům žilní nedostatečnosti patří otoky a bolesti dolních končetin, syndrom těžkých nohou, pocity mravenčení, svědění či křeče.
V případě chronické žilní nedostatečnosti jsou vhodné doplňky stravy, které v kombinaci obsahují látky, které různým způsobem pomáhají při této nemoci. Velmi často se vyskytuje aescin, což látka obsažená v semenech kaštanu koňského. Ta pomáhá zpevňovat cévní stěnu (snižuje jejich křehkost) a zlepšuje žilní cirkulaci. Kořen a mladé stonky listnatce bodlinatého obsahují látky označované jako ruskogeniny a neoruskogeniny, které zlepšují pružnost cévní stěny a pomáhájí zrychlovat průchod krve cévami, čímž nedochází k jejímu městnání v cévách. Výtažek rostliny gotu kola posiluje cévní stěny a zlepšuje průtok krve. Antioxidanty, například v listech a plodech borůvek, posilují odolnost kapilár a tím i zlepšují průtok krve. Pevnost stěny cév podporuje i užívání vitaminu C nebo rutinu.

Záněty žil tzv. tromboflebitida a flebotrombóza. Tromboflebitida je zánět v povrchovém žilním systému, který může být provázen vznikem krevní sraženiny tamtéž. Důležité je, že tato sraženina na rozdíl od sražené krve v hlubokém žilním systému při flebotrombóze, nezpůsobuje plicní embolii. Hluboká žilní trombóza (neboli flebotrombóza) je vážný stav, kdy vznikne krevní sraženina v hlubokém žilním systému, což bývá doprovázeno zánětem. To vede ke zfialovění, otoku a bolesti v postižené končetině. Příčinou může být zpomalený tok krve při chronické žilní insuficienci, či nadměrné srážení krve u dotyčného člověka. Tento stav může vést k smrtelně nebezpečné plicní embolii, kdy se kus sraženiny utrhne a krví je zanesen do plicních cév, které ucpe. 

Bércové vředy na dolních končetinách mohou mít tepenné a žilní příčiny, přičemž žilní příčiny jsou mnohem častější. Jde o to, že pokud výše uvedené choroby žilního systému trvají dlouhou dobu, může se to projevit narušením životaschopnosti tkání dolní končetiny. Při výskytu dalších rizikových faktorů a třeba jen drobném poranění může pak snadno dojít ke vzniku nehojícího se mokvavého a páchnoucího vředu. 

Dědičné vlohy: Podstatnou příčinou  vzniku žilních potíží je dědičná vloha k slabosti žilní stěny: záleží ale na mnoha různých dalších faktorech, zda skutečně vznikne onemocnění.

Věk a nedostatek pohybu: S přibývajícím věkem přibývají i onemocnění žilního systému. Hlavními příčinami jsou přirozené zmenšení elasticity cévních stěn a snížená pohybová aktivita starších lidí (a tím i menší pomoc svalů při oběhu krve).

Dlouhé sezení a stání: Obě tyto příčiny mají velikou spojitost s nedostatkem pohybu. Při dlouhém stání jsou žíly neustále přetěžovány, při sezení jsou  žíly v oblasti kolen ztlačeny, takže pohyb krve je zpomalen, případně zcela zastaven. Některá zaměstnání, vyžadující stání nebo sezení po dlouhou dobu, přímo vybízejí ke vzniku žilních problémů.

Špatná strava/ zácpa: Strava s převahou jídel, která člověk sice považuje za pochoutku,  ve kterých je ale jen  málo balastních látek, vede - často spolu s nedostatkem pohybu - u mnoha lidí k zácpě. Stolice, dlouho ležící v tlustém střevě, zvyšuje tlak na hlavní žílu v břišní dutině (dolní dutá žíla, která sbírá žilní krev z dolních končetin, orgánů pánve a břicha) a způsobuje tím zpomalení průtoku krve. Žíly v dolních končetinách se rozšíří, snáze dojde ke vzniku křečových žil.

Obezita: Při nadměrném zvýšení tělesné hmotnosti se také nadměrně zvětšuje tlak na žíly dolních končetin a zhoršuje se zpětný tok krve do srdce. Většinou se obezita vyskytuje v úzké souvislosti se špatnou výživou a nedostatkem pohybu.

Špatná obuv/oblečení: Obuv s vysokými podpatky způsobuje špatné postavení nohou a snižuje výkon svalově-žilní pumpy, časem může dokonce lýtkové svalstvo  zakrnět. Příliš těsné oblečení zatěžuje zpětný tok žilní krve do srdce. Oboje může velikou měrou podporovat vznik křečových žil.

Těhotenství/hormony: Ženské hormony ovlivňují srážlivost krve i funkci žil. To napomáhá vytváření křečových žil a vzniku tromboflebitid již na počátku těhotenství. Podobně ke vzniku zánětu povrchových i hlubokých (což je zvláště nebezpečné) žil přispívá užívání antikoncepčních hormonálních přípravků (pilulek proti otěhotnění).

Máte pocit těžkých nohou v průběhu dne, objevují se občas pocity napětí (obzvláště za tepla), otoky (edémy) a svědění? To všechno mohou být počáteční příznaky nějakého onemocnění žil. Potíže se zlepší - na rozdíl od arteriálních poruch prokrvování - když člověk leží s nohama ve zvýšené poloze nebo při pohybu.

Jako „metlicovité žíly“ (idiopatické teleangiektázie) se označuje jemné červenomodré žilní kresby, které prosvítají kůží na kotníku, na vnitřní a vnější straně stehen nebo v dekoltu. Není to nemoc, ale spíše jen kosmetický problém.

Křečové žíly (varixy) jsou viditelné jako namodralé, klikaté vystupující povrchové žíly, nejčastěji žíly nohou. Samy od sebe nevymizí. V pokročilém stádiu se kůže nad křečovými žílami změní: je pigmentovaná (zahnědlá), pergamenově slabá a lesklá.

Zánět povrchních žil (tromboflebitida) je projevuje jako tvrdý, oteklý a zarudlý žilní svazek. Na pohmat je teplý a velice citlivý. K zánětům mají sklon žíly, které mají poškozenou stěnu (například křečové žíly nebo žíly, jejichž stěny jsou drážděny infuzemi nebo injekcemi).

Hluboká žilní trombóza (flebotrombóza) často vzniká u dlouho ležících pacientů. Typickými známkami jsou pocit napětí,  bolesti v průběhu žíly, otoky a namodralé zabarvení dolních končetin. Většinou se zároveň dostaví slabá horečka. Toto žilní onemocnění je jediné, které vyžaduje klid v posteli! Vzniká totiž akutní nebezpečí vzniku plicní embolie.

Žilní varixy nemohou být vyléčeny. Když se vyskytují, mohou nepříznivě působit na celý žilní systém dolních končetin - proto by měly být křečové žíly vždy pečlivě vyšetřeny odborníkem, aby se pokud možno předešlo vzniku jiných žilních onemocnění.

Nebezpečným může být zánět hlubokých žil, protože při něm může dojít k uvolnění krevní sraženiny a  plicní embólii. Alarmujícími známkami embolie jsou náhlé, silné bolesti v lýtkách nebo v celých dolních končetinách, červeno-modrá barva kůže, otoky kotníků nebo celé nohy: v takovém případě ovšem okamžitě zavolejte lékaře a položte se do vodorovné polohy s nohou ovinutou elastickým obinadlem.

Jako pozdější následek chronického onemocnění žil, zejména trombózy hluboké žíly, se objeví poruchy vyživování kůže, která se stane suchou a šupinkovatou, zpočátku se zbarví do červena, později do hněda, svědí a pálí. Když dojde k otevřenému poranění takovéto kůže, vytvoří se na ní vřed - nejčastěji na bércích (bércový vřed, ulcus cruris). Vyléčení se zdaří pouze v tom případě, jesliže je kromě léčby vředu vyléčena i příčina neprůchodnosti žíly.

Práce spojená s dlouhým sezením nebo stáním (prodavač, kadeřník, sekretářka, řidič....) nejsou nemocným s varixy doporučovány. Trvají-li potíže i přes léčbu, je zapotřebí změnit zaměstnání. Ale samo zaměstnání nemoc nezpůsobuje, pouze zhoršuje již existující varixy (které nemusely být viditelné).

Klinické vyšetření a anamnéza mohou být doplněny instrumentálními vyšetřeními:

Dopplerův ultrazvukový průtokoměre: Dopplerova sonda vysílá ultrazvukové vlny skrz kůži ke zvolené žíle. Proudící krev odráží tyto paprsky zpět (echo), a přístroj je ukáže na monitoru. Přístroj umožňuje jednak měřit průtok krve cévou, jednak zjistit, zda jsou  žilní chlopně v pořádku nebo propouštějí krev zpět.

Světelná reflexní reografie: Infračerveným světlem je ozářena pokožka, odrážející se paprsky jsou zachyceny a zobrazeny na monitoru. Toto vyšetření podává informace o funkčnosti pumpy lýtkového svalstva a rozsahu poruch odtoku žilní krve.

Flebografie: Injekční stříkačkou je vpíchnuta do žíly kontrastní látka, která umožní zobrazení žil na rentgenu a zjistit změny žilní stěny a přítomnost i čerstvých sraženin, tvořených pouze krví (později do nich prorůstá i vazivová tkáň, usazuje se v nich vápník atd., a stanou se samy dostatečně kontrastními).

Základem úspěšné léčby je odstranění zbytečných příčin, kterými může být nadváha, nedostatek pohybu nebo příliš těsné oblečení. Kdo trpí častým pocitem těžkých nohou, měl by  omezit působení velkého tepla. Příliš slunce, horké koupele, sauna rozšiřují krevní cévy, což vede k otokům a snižování krevního průtoku.

Komprese žil: Pomocí tlaku (komprese) na žíly je bráněno nadměrnému roztahování žilní stěny, zvýšen tlak krve v žilách a zrychlen její průtok. Tím se sníží i riziko vzniku sraženin. Hodně chůze je nutností, která mimo jiné napomáhá kompresní léčbě. Kompresní obvaz je používán spolu se speciálními obvazy hlavně při  otocích a zánětech žil, při trombóze a po operativních zákrocích na žilách. Po odeznění otoku jsou většinou používány elastické kompresní punčochy (mohou být vyrobeny přesně na míru), které jsou vhodné i  pro dlouhodobé použití. Stejně jako kompresní obvaz jsou elastické punčochy navlékány každé ráno hned po probuzení. Léčba křečových žil je prováděna především ke zmírnění obtíží a zlepšení vzhledu končetiny. Odstranění varixů nijak nebrání tomu, aby v jiném úseku žíly nevznikly další (v tomto smyslu nelze varixy vyléčit).

Sklerotizace - lékař vstřikne do žíly látku, která způsobí místní zánět. Zanícené stěny žil se navzájem slepí a uzavřou žílu. Pevně přiložený kompresní obvaz na zhruba 2 -3 týdny způsobí, že proběhne úplná vazivová přeměna žíly. Příslušný úsek žíly je tak natrvalo vyřazen, a krev proudí jinými žilami.

Chirurgický zákrok (operace žil) odstraní celý postižený úsek žíly.

Používání chladné vody je velice vhodný prostředek prevence a doplňující léčby, kromě toho se dá dobře provádět i doma. Působením chladu se cévy stáhnou, dojde k urychlení krevního toku. Při použití chladné vody platí: používat, jen když jsou nohy teplé. V opačném případě zahřát nejprve chůzí nebo teplou vodou. Chladná voda může být aplikována pokud je chlad snesitelný. Neotírejte si nohy do ručníku, nechte je pouze okapat a oblečte si teplé ponožky. O znovuzahřátí dolních končetin se postará pohyb (cvičení, masáž, rychlá chůze).

Pomocí léků mohou být žilní potíže pouze zmenšeny. Příznivý účinek se projevuje zmenšením otoků a zlepšením výživy tkáně. Je používán aescin, směs látek izolovaných ze semen pakaštanu koňského, který působí i protizánětlivě. Dále se užívají různé extrakty rostlin, např. diosmin (extrakt ze zrnek bílého vína), glykosid z Vaccinium myrtilus aj. Otoky, pocity těžkých nohou a pálení odezní. Mastě nebo gely s  heparinem zabraňují srážení krve a tím tvorbě trombózy, a pomáhají rychlejšímu vyléčení povrchových zánětů. V případě silných otoků mohou být použity odvodňovací léky (ne všechny jsou vhodné, u některých se zvyšuje nebezpečí trombózy!). O farmakoterapii by měl vždy rozhodovat zkušený lékař.

Slabost stěny žil, křečové žíly (varixy), krátce žilní problémy a jejich příznaky a komplikace (trombóza, tromboflebitida) jsou  mezi naším obyvatelstvem tak časté, že vznikl samostatný obor medicíny, který se tímto problémem zabývá - flebologie. Internisté a chirurgové se speciálním vzděláním v otázkách žil, žilního oběhu, srážlivosti a vzniku trombů a dalších souvisejících otázkách proto přebírají dlouhodobou, někdy dokonce celoživotní léčbu těchto pacientů.

Onemocnění žil úzce souvisejí s naším moderním způsobem života. Proto by měl každý pro své žíly něco preventivně dělat. Již mladé ženy by měly žít s vědomím, že existují rizika a nemoci žil:

• posilujte své žíly používáním ledové vody
• pohyb oživuje svalově-žilní pumpu. Procházky (nejlépe na boso), turistika, jízda na kole, plavání (ulevuje žilám), běh na lyžích, tanec a cvičení zaměřené k posílení žilního systému jsou vhodnými prostředky prevence. 
• pomocí zdravé a plnohodnotné výživy s příměsí balastních látek regulujete činnost střev. Silný tlak při stolici žíly namáhá. 
• snižte nadváhu. Každé kilo navíc zbytečně zatěžuje funkci žil. 
• noste pohodlné (nikoli těsné) oblečení a  boty, které správně podpírají chodidlo. 
• pro případ, že musíte dlouho sedět nebo stát: čas od času si dopřejte přestávku a  projděte se nebo cvičte. 
• opalování, sauna a horké koupele žilám škodí. 
• při zvedání těžkých předmětů nebo nošení těžkých věcí dochází k obrovskému tlaku na žíly nohou. Z tohoto důvodu by měly být takovéto činnosti co nejvíce omezeny. 
• pravidelný trénink dýchání zlepšuje žilní průtok krve. Každé ráno a večer se u otevřeného okna alespoň 10x pořádně zhluboka nadýchněte. 
• hodně pijte. Díky tomu zůstane krev tekutější a nebudou se v ní tvořit sraženiny. 
• především ženy, které trpí slabostí žil a užívají hormonální koncepci, by neměly kouřit, neboť tato kombinace mnohonásobně zvyšuje riziko vzniku životu nebezpečných trombóz. Při výběru hormonální antikoncepce by měl gynekolog dávat veliký pozor na stav žil, stejně tak jako při léčbě hormony v době přechodu. 
• elastické stahovací punčochy nikdy neškodí: i při lehkých žilních potížích nebo  v době těhotenství je můžete preventivně nosit. Vzhledem se konečně téměř neliší od běžných punčocháčů.